Dub Liberec
Nemohu si pomoci, ale duby patří mezi mé nejmilejší stromy. V našich zeměpisných šířkách pak podle mne i k jedněm z nejhezčích. A nejchytřejších. Označovat strom za chytrý je trochu netradiční, ale i strom je živý organismus, který se určitým způsobem chová.
(Na fotografii je v popředí jasan, koruna dubu je ale rozložitější.)
Na dubech lze pozorovat jistý způsob inteligentního větvení. Některé stromy zcela chaoticky vyrážejí nové výhony větví, které pak rostou jedna přes druhou a vytvářejí "křoví" propletených dlouhých větví, která ani jedna za moc nestojí. U dubu sice v počátku dochází také k růstu vícera mladých větviček, ovšem poměrně záhy se na určité ploše jedna stává dominantní a ostatní, ještě velmi malé, usychají. Důsledkem toho je velmi pěkně rostlá, nepřehuštěná koruna. Nemluvě o dlouhých uzlovitých větvích, které dělají dub dubem. K inteligentnímu chování dubu počítám i zůsob odumírání starých větví (mimochodem staré větve se obecně u stromů stávají bydlištěm mnoha dalších biologických druhů). Dub totiž kolem odumírající větve vytváří již dlouho před tím, než větev odpadne, mohutné zavalení, které pak taktéž dělá pro dub charakteristické "boule" na kmeni a umožňuje rychlé uzavření i větší rány. Větve mají i přes relativně pokročilý stupeň trouchnivění velmi tvrdé jádro (prostě vyschlé dubové dřevo), a tak běžně v přírodě zajišťují jistě luxusní obydlí houbám a broukům po dlouhou dobu.
Bohužel duby často doplatily v loňském roce na říjnovou sněhovou nadílku, protože jejich dlouhé vodorovné větve pokryté listím neunesly tíhu sněhu a ve spojení s náhlými nízkými teplotami snadno praskaly. Pokud nedošlo k odřezání pahýlů hned po "úrazu", není podle mne dobré větve zařezávat s ročním zpožděním, protože se tím tak stromu pouze způsobuje další rána. Takové větve jsou problémem pouze estetickým, a za pár let je překryjí nové větve a listí, takže kromě nesymetričnosti koruny již nebude v podstatě nic vidět. Bohužel v korunách zůstalo množství odlomených visících větví, o době jejichž pádu již nerozhoduje až tak strom, jako spíše vítr. A ty je potřeba ze stromů odstranit, protože kromě jiného v místě, kde na stromě leží, obrušují při pohybu větrem kůru, což může stromu způsobit další dodatečné zranění.
Duby jsou v poslední době často napadeny tzv. padlím dubovým (Microsphaera alphitoides Griff. et Maubl. http://lesprace.silvarium.cz/content/view/609/), které na listech vytváří charakteristický bílý povlak a deformuje listy. Dle mé zkušenosti jsou nejvíce napadány především malé semenáčky a spodní větve velkých stromů.