Festival fantazie
Festival fantazie je monstr akce. 11 denní setkání příznivců fantastiky. Conů jsem zažil především během studentských let spoustu. Byl jsem tedy zvědav jak vypadají ty dnešní.
Musím říci, že před organizátory nelze než smeknout. Vzhledem k tomu, kolik dějových linií FF10 musel zvládnout a kolik návštěvníků (přes 12tisíc) se jedná o úctyhodné sousto. Zvláště vememe-li v úvahu, že akci pořádá Dům dětí a mládeže v Chotěboři a značná část organizátorů jsou v podstatě náctiletí, kteří to dělají ještě z nerozumu zcela nezjištně. Letošní ročník pak byl jistě ještě náročnější díky přetrvávajícím vysokým teplotám. Proto se nelze divit, že něktěří pořadatelé i účastníci působili 9. den, kdy jsem se tam nacházel i já, poněkud zvadle.
Tedy abych popsal jak to vypadalo. V ulici Tyršova je naproti sobě několik vhodně situovaných budov. Kino, Kulturní dům Junior, Sportovní hala, Sokolovna a školy. Bohužel navigace do Tyršovi ulice a k festivalu po městě nebyla žádná, takže nezbylo než využít turistické informační centrum. Pár brožurek, či vyvěšená mapka by jistě bodly. Podle individuí potácejících se v okolí zmíněných budov nebylo lze možno Festival již definitivně minout. Záhy mi bylo jasné, že můj věkový profil nebude do složení osazenstva příliš zapadat. Nicméně lidé jsou postiženi fantasikou v různém věku a těch staších je tak nějak již z principu méně. Tomu odpovídala i poněkud volnější forma všech příspěvků a událostí na festivalu. Můj původní dojem, že se bude jednat o akci značně profesionálního rázu, kde se budou scházet oborníci na slovo vzatí a téměř vědecky diskutovat nad různými tématy jsem musel rychle poopravit. Tuto akci je nutné zařadit skutečně spíše mezi setkání fanoušků. Takový tématický tábor. Mezi přednášejícími převládali amatéři (v dobrém slova smyslu) a často poměrně mladí lidé, kterým nelze upírat zanícení i ucházející obsah. Nedostatkem byly evidentně přednáškové zkušenosti, nicméně přesně na to je tato akce - aby je zde získali. Nejnavštěvovanější byl jednoznačně herní salón a kino. Musím říci, že jsem něvěřil svým očím jak vysoké zde bylo zastoupení hrajících dívek. "To za mých mladých let nebývalo." hrne se člověku hned na mysl i s tím známým citátem "Táhni do hrobu magore.", kterého by se mi dostalo při pokusu zařadit se mezi tuto mládež přesto, že mentálně si něpřipadám o moc starší. Čišelo z toho takové to čisté zaujetí, nezkalené neustálím tlakem myšlenek "Zaplatil jsem všechny účty? A co daně, mám v pořádku? Co mi to zase přišlo za doporučený dopis? Budu mít příští měsic na zaplacení splátky úvěru/nájem? " atd. ještě bez kapitoly "A co děti? Budou mít kde si hrát?".
Nebývale nadšen jsem byl i z již dlouho nezažité návštěvnosti kina. Bylo až neuvěřitelné, že na jedno představení jsme se dokonce vůbec nedostali. A víte proč? Vstupné bylo 20kč! Chce se mi říci - multikina jděte do haj...an. Za 195Kč sedíte v celém sále sám, max. s pěti dalšími. Kuli tomu skutečně nemusím chodit do kina. Vždyť kina vznikla proto, že lidé se potřebují sdružovat a zážitek z filmu v plném kině je úplně něco jiného než sám doma v přeplněném kupé, pardon u televize a "domácího kina". Součastný stav kin je tristní. Myslím, že není pravda, že by lidé do kin chodit nechtěli. Nedávno jsem šel kolem nočního pojízdného kino autobusu - narváno. Prostě jen multikina zdecimovala společný kulturní zážitek rozmělněním limitovaného množství návštěvníků do desítek prázdných sálů za nehoráznou cenu.
Pokud se mě teď ale zeptáte, zda bych jel přes půl republiky znovu, řeknu, že spíše ne. Důvod je jednoduchý - pokud bych byl z okolí a bylo mi -náct, jistě bych možnost navštívit akci hojně využil, ale jezdit na ni, jen ze zájmu o fantasiku na jeden den nemá cenu. Rád jsem ovšem za to, že jsem mohl přispět aspoň nějakým tím vstupným. Moje standardy i požadavky na přednášky a debaty, jsou již poněkud jinde. Snad jen to kino.. to mne mrzí...