Kosou kositi
Kosení trávy dnes dominují především benzínové stroje nejrůznějšího druhu, od klasických sekaček trávníků kolem domů, přes traktůrky až po tzv. křovinořezy nebo-li motorové kosy. Všechny tyto stroje mají jedno společné - hluk, kouř ze spalin benzínového motoru, olej a vibrace. V neposlední řadě též nutnost tahat s sebou kanystry benzínu, v případě křovinořezů pak sluchátka, ochranné štíty a další pomůcky proti odletujícímu kamení (a ne vždy je to kamení.. slimáci, šneci, psí výkaly...).
Kosení pomocí křovinořezu se strunou má další nevýhodu - z trávy nadělá v podstatě řezanku, taková tráva je pak již nevhodná k čemukoli dalšímu. Obtížně se i kompostuje. Nevýhodou je také to, že mokrá rozšmelcovaná tráva nedoschne a nevysemení se. Stávající trávníky tedy schnou případně jsou zahlcovány plevelem. Není zřejmě příliš potřeba zdůrazňovat co provede struna s nejrůznějšími obyvateli trávy.
Při dnešním problému většiny obyvatel se sedavým zaměstnáním tak zažívá jistou renesanci kosení klasickou kosou, neboť se jedná o činnost fyzicky z počátku sice náročnou, ale po získání zkušeností vpravdě odpočinkovou. Kosou sice těžko vytvoříte anglický trávník, ideál to dnešních zahrad, ale ne vždy potřebujete sekat trávu jen pár centimetrů vysokou.
Množství lidí se jakémukoli styku s trávou vyhýbá z důvodů alergií. Nejsem již ale sám, kdo tvrdí, že sekání trávy kosou je nejlepší terapie proti senným rýmám. Je to způsobeno kombinací tělesné námahy, kdy tělo produkuje více potu, prokrvují se sliznice a obecně organismus je vyburcován k aktivitě. Funguje to ne jen tak, že v době sekání alergie přejde, ale pomáhá to i zlepšovat stav alergie obecně.
Sehnat dnes kosu není v zásadě velký problém. Jedná se o relativně běžný výrobek hutního průmyslu a dá se koupit od nějakých 200Kč do řekněme 1000Kč u kvalitních kos. Mnohem horší to je ovšem s kosišti. V běžných obchodních řetězcích se dají koupit cca dva typy kosišť. Tzv. moravská se dvěma rukojeťmi a kosiště s klikami. Kdo vzal někdy do ruky vyráběné moravské kosiště, musí být zklamán jeho provedením. Rukojeti jsou spasovány nevalně a přichyceny tenkým hřebíčkem. Alespoň, že je jasanové i s rukojeťmi. Klikové kosiště má sice jasanové tělo, ale kliky jsou z jehličnatého dřeva. Prodávají se ještě kosiště kovová. Jsou to jediná kosiště, s upravitelnou roztečí rukojetí. Přesto, že jejich váha se použitím tenčího a lehčího kovu snížila, je to stále těžší varianta než dřevo. Krom toho má jednu zásadní nevýhodu - nepruží. Jen málokterý sekáč začátečník nezapíchne občas kosu do země což má s kovovým kosištěm neblahé následky pro kosu i sekáče.
Problémy společné oběma běžně dostupným výrobkům jsou jejich nevhodná délka, protože kosiště by mělo být upraveno podle velikosti postavy. V rámci snižování nákladů ovšem koupíte kosiště jen co nejkratší. Alternativou je vyrobit si kosiště doma. Nutno říci, že bez aspoň základního truhlářského nářadí to bude celkem zdlouhavá práce (ona je to i s ním), ke které potřebujete minimálně poříz a nebozez. Značným pomocníkem při výrobě kosiště je i truhlářská stolice. To je ovšem ještě větší vzácnost než kosiště samo. Ideálním dřevem je samozřejmě jasan. Na vytvoření prvního kosiště stačí jasanový kmínek z náletu.
Umění je i kosu na kosiště správně nasadit. Nejběžnější způsob dnes je použití objímky se šrouby, ale je s tím dost trápení, protože je potřeba převléct kosu společně s objímkou na kosiště. Ani průmyslové kosiště není nijak pro nasazení kosy upraveno. Důvod je ten, že kosu je potřeba nasadit na kosiště pod správným úhlem, tak aby kosa jezdila po zemi "břichem". Do správného sklonu se tedy kosiště musí seříznout (dřív kosiště bývala na konci i zahnuta, aby se seříznutím neztenčila příliš, ale takové kosiště se již nedá koupit), úhel seříznutí záleží na tom, jak jste vysocí, jak kosu držíte a samozřejmě jaký typ máte kosiště. Celkem hezký popis je na stránkách zahrada.cz. Určitý význam má i úhel pod kterým kosu nasadíte (tedy sklon špičky kosy vůči kosišti) . Je ovšem často dán výrobcem a na kosišti nemáte příliš možnost ho měnit, i když i drobný posun zářezu vyvolá poměrně velkou změnu u špičky kosy..
Ahoj, i když se to do konceptu článku moc nehodí a souvisí to hlavně s prvním odstavcem, dodám, že ne všechny strunovky se musí otřásat a smrdět. Měl jsem šanci ozkoušet si strunovku elektrickou a i přes počáteční skepsi jsem s ní nakonec byl celkem spokojen – na začištění zahrady po “normálním sekání” (tj. sekačkou) to bylo úplně v pohodě a přežila to i baterie.
Co se týče kosení kosou, tak zkušenosti mám bohaté, od kosení příliš vysoké trávy, když se dlouho nesekalo, přes občasné vysekání příkopů, až po kosení rozsáhlých luk pro tábory. Je to dřina, ale rozhodně to nezavrhuju a s trochou cviku (a pokud nepotřebujete úplně nízký trávníček) to i celkem pěkně odsýpá.
Perlička: sekal jsem i kosou, kde kosiště tvořil jen jeden (evidentně velmi letitý) zahnutý klacek, žádné rukojeti ani kliky. Nejdřív jsem si říkal, že to přece nemůže jít, ale nakonec jsem to, co jsem potřeboval, také posekal – a šlo to. :)
jimo - 07.07.2011 09:34
a tady se pak s takovou kosou můžeš i vyřádit
http://www.kosenka.cz/file/Pozvanka_Kose..
alfi - 12.07.2011 23:04
To sem ani netusil, ze se poradaji akce pro sekace. Je to ale trochu daleko a navic uz jsem to prosvihl…covex - 19.07.2011 10:17