Kuky se vracÍ
Čím jsem starší, tím míň mám zájem k krváky, horrory, thrillery a akční zběsilosti. Zřejmě je to tím, že tyto situace člověk prožívá denně v běžném životě a nepotřebuje na jejich přehnaně barevné verze chodit ještě do kina. Vyhledávám tedy spíše filmy alternativních žánrů, poněkud pomalejšího tempa a často i kreslené či animované obecně.
A tak jsem konečně viděl Kukyho v celé kráse. Ze začátku člověku sice chvíli trvá než se přenese z kina na skládku a pobere trochu zvláštní animaci postaviček (znáte to - jak asi tak může chodit plyšový medvěd vycpaný pilinami, tedy ve skutečnosti jsou to hobliny což se dozvíme až později), ale atmosféru má naprosto originální. Z kina tak neodcházíte nadopováni adrenalinem, ale odnášíte si více než dobrý pocit. Bez brutálních počítačovích animací nahlédnete do mikrosvěta s postavičkami po kterých až naturalisticky lezou mravenci. Postavičky jsou vůbec kapitola sama pro sebe. Medvídek Kuky je ještě ta nejčitelnější z nich, než se sžijete s některými prostorově komplikovanějšími, je pomalu konec filmu, což ale ničemu zásadně nevadí. Film je plný výborných nápadů a a dialogy často obsahují dvě roviny, takže člověk má jednak o čem přemýšlet, i když na to moc času ve filmu není, druhak film určitě bude moct vidět vícekrát a vždy objeví něco nového. Například do konce filmu jsem nic neviděl na kouzelné mapě, kterou Kuky s Hergotem používají. Takže se těším na to, až se na Kukyho v budoucnu podívám podruhé.
Samostatna kapitola je hudba, kterou považuji taktéž za vinikající.
Snad jen jednu malou vítku bych měl - a to až příliš okatou reklamu na jednu automobilovou značku a její panoramatické okno. Chápu, že peníze se na film schánějí těžce, ale koho bude za pár let zajímat záběr jak vystřižený z reklamy, ještě že je jen jeden či dva. V Kulovém blesku, nebo Vrchní prchni taky bylo spousta značek aut, ale asi ne kůli reklamně, takže to tak nebilo do očí.