Legendy české fantasy
To sem vám takhle jednou byl zavlečen do knihkupectví a jak jsem tak bloumal mezi regály, zatímco ta, co mně tam zatáhla, si vybírala další knihu ke čtení podle tloušťky, připlížil jsem i k oddělení, které jsem dříve navštěvoval často, později méně a poslední
dobou vůbec. Ne že by mě omrzelo, ale internet nabízí stohy textů a času ležet s knihou pod lampou není nazbyt. Přesto jak říkal
již Werich, když "tohle všechno selže, pak je čas na čtení" a něco takového mi i hrozilo, řekl jsem si, že by se i něco mohlo hodit.
Tak u tohohle regálu - ještě sem neřekl jaký? - scifi a fantasy - jsem začal očima přejíždět hřbety knih. Obvyklá paperbacková vydání s texty generovanými automaty, ale vpravo nahoře v rohu, co nevidí moje oko. Vázaná kniha v regálu fantasy? Vzal jsem ji do ruky, potěžkal - dokonce poctivý papír, otevřel - dokoce normální font, ilustrace. A cena? Vrátil jsem knihu do regálu a odebral se ke svému lepšímu já: "Tak co vybral sis něco?" "Hmm.. ani ne." Jak jsem tak ale stál u kasy, kniha byla nebezpečně blízko a pořád na mne mrkala - Nejsem brak, jsem od českých autorů, žádný pseudonym. A tak na poslední chvíli najednou spadla pod čtečku čárových kódů. Vždyť platit kartou je tak snadné, můžete utratit i to co nemáte. No nic.
Kniha se pochlapila po všech stránkách. Kvalitní provedení, kvalitní obsah. Sice se jedná o jakási původně nezamýšlená dílka českých autorů, tvořící zpravidla jakási intermezza k jejich stálejší tvorbě, přesto kniha nemá slabých textů. Jeden podle mne ale ční nadevšemi - Ken Wood a válečné zvony Rhótů. Moc nechápu jak je možné, že přesto že se ve světech fantasy a scifi pročítám už skoro 20 let, Procházku jsem nějak minul. Ani tentokrát mne název novely příliš nelákal. Jméno evidentně parodující známou značku audio techniky, mi připadalo laciné. Ale obsah vážení, obsah nemá konkurenci. Tolik nápadů na několika palcech čtverečních jsem ji ž dlouho nečetl. Jen málo textů čtu dvakrát, tento jsem četl, protože jednou mi kniha upadla na stůl, otevřela se potvora někde mezi stranou 267 a 367 a já udělal tu chybu, že jsem na stánky zabloudil očima. A už to bylo. Né, že by ostatní byly špatné, ale popisná historická fantasy se spoustami dlouhých a nesrozumitelných jmen mne moc nebere. Naposledy jsem takle ztěžka dočetl Narrenturm. Pak jsem na něj zatepla napsal recenzi, ve které jsem to Sapkowskému pěkně natřel, ale znáte výpočetní techniku - uložíte, vypnete, zapnete a už nenajdete. Asi zmizela ve věži bláznů.
Tato recenze by tam ale zmizet neměla, protože říká - kupte Legendy české fantasy a vymeťte pár paperbacků z knihovny do sběru. ...a nezapomeňte si přečíst doslov. Končí těsně před obsahem a reklamami. Reklamy - to je snad jediné co bych řekl v knize být nemuselo.