Sněžnice M97

Jedná se o sněžnice české výroby a vyrábí se v bývalém Dřevotvaru Znojmo (vyráběl lyžařské vybavení) pod značkou Dřevostav Znojmo. M97 údajně znamená Model 97. Sněžnice jsou v zásadě velmi jednoduhé - rákosový rám opatřený pásky. (Mimochodem v čechách se dělají i další sněžnice např. Sasquetch)

Před lety vyšla recenze na Kalimeru, která se týkala většího modelu Norway. Protože sněžnice využívám jen občas vybral jsem menší a lehčí model. Samozřejmě menší sněžnice znamená větší boření ve sněhu - v závislosti na hmotnosti. U M97 se údaje z různých zdrojů rozcházejí - někde je uvedeno do 75kg někde do 100kg.

Transportní "složení" sněžnic

Vlastní zkušenosti

Při zátěži cca 80kg se sněžnice v prašanu boří asi 20cm, což je přijatelné, a rozhodně pohodlnější než zapadnou po kolena a více. Při 100kg (tzn. např. 80kg živé váhy a 20kg batožiny) bych již považoval sněžnice za malé.

Konstrukce sněžnic nevypadá příliš bytelně - rákosový rám je vytvarován do vejčitého tvaru a stlučen hřebíčky. Svou houževnatostí mne ale mile překvapil. Ani přechody silnic mu nijak zvlášť neuškodí (i když obecně chůzi po asfaltu/štěrku ve sněžnicích bych nedoporučoval).

Pásky v rámu drží tím, že jsou vzájemně provázány a k rámu navíc přichyceny hřebíčky. Po několika kilometrech hřebíčky začaly u některých pásků vylézat, takže se obávám, že tam dlouho nevydrží. U M97 chybí dodatečné přední a zadní pásky spojující předozadní pásy, takže jsem zvědav co se po vypadání hřebíčků stane. Pravděpodobně je ale nahradím malými vruty, ideální by bylo pronýtovat je tenkým nýtkem skrz rákosový rám.

Pásky jsou spojeny nýty s povrchovou úpravou černou barvou - podle mne zbytečné, protože barva se, zvláště tam, kde se na nýty šlape, velmi rychle odře.

Pevná pata je výhodnější pro jistější ovládání sněžnice. Při chůzi po rovině si však člověk nahazuje sníh na lýtka. Pokud používáte návleky přes boty, nezapomeňte je řádně utáhnout, jinak je budete mít plné sněhu. V zásadě je ale se sněžnicemi není nutné používat, protože sněžnice značně eliminuje boření  a navíc při proboření vytvářejí kolem nohy dostatek místa. Stačí mít tedy kalhoty s možností stažení nohavice. Ani ochlazovaní lýtek sněhem není zrovna nejpříjemnější, takže doporučuji řádné podkolenky.

Standardní počet dírek na stahovacích páscích a jejich délka je zřejmě dělána pro slona. I v pořádných botech s beranem, musí člověk dotahovat na poslední dírky. Nechal jsem si u ševce přidělat další dvě. Pro připnutí pohorek je to nutnost. Poznatek jsem předal výrobci a zdá se, že jej s povděkem přijal a snad počet děr či délku pásků upraví. Okování dírek je bohužel uděláno velmi jednoduchým jednostranným nýtkem, jehož okvětní lístky se při manipulaci s pásky roztahují a krom rukou, kterými za pásky taháte, mohou poškozovat i boty. Naštěstí je kování tak měkké, že nic vážného nehrozí, ale není to zrovna ideální řešení. Měl by být použit oboustranný nýt.

M97 se dělá s protiskluzovým ozubením. Ozubení je u M97 umístěno uprostřed sněžnice pod klenbou nohy, což není úplně ideální, ale je to zřejmě kompromis mezi trakcí při stoupání a při sestupu. Při stoupání by totiž byly hroty vhodnější pod špičkou boty, při sestupu naopak pod patou. Při umístění ve středu a stoupání, se především na tvrdším povrchu, stává, že noha po přenesení váhy na špičku proklouzne, protože ozubení se nadzdvihne.

Pokud jsem měl možnost porovnat komfort chůze v M97 a modernějších plastových sněžnicích neviděl jsem zásadnější rozdíl. Celkem mne udivilo, že člověk neškrtá sněžnicemi vzhledem k jejich šířce o sobe - stalo se mi za několik kilometrů jen jednou, že jsem si přišlápl jednu sněžnici druhou. Hmotnost obou sněžnic dohromady je asi 1200g, což je velmi příjemné, jak na chůzi, tak na nošení.

Email comment