Winux nebo Lindows
Na rootu vyšel článek na téma Linux a komerce. Už samo o sobě se jedná o výbušné téma, protože nikdo zatím nenašel skutečně nekonfliktní ochodní model komercializace v této oblasti. O tom, že hledání vhodného modelu je skutečně těžké se přesvědčila už nejedna společnost - ať už např. stará rána Loki Games nebo nově nás opustivší LinuxEXPRESS.
Toto téma je ale jednoznačným základem zvrhnutí se v hutnou diskusi o tom zda je lepší ten či onen... operační systém či osoba. Hlavními aktéry této diskuse, tedy aspoň té části, kterou jsem snesl, bylo zařízení lokální smyčky LO, Vladimír S. a Petr T., který opět ukázal světu, že zůstal nepochopen a jeho příspěvky tak budeme ignorovat. Původním nosným tématem celé diskuse bylo samozřejmě zda je možné vyvinout kvalitní software bez kapitálu a kritika nedostatků otevřeného SW, resp. toho otevřeného. Četl jsem argumenty obou stran, tentokráte často i věcné, i materiály na které odkazovali, a pokusil jsem se podívat pod povrch daných pohledů na věc.
Troufám si tvrdit, že jsem minimálně částečně odhalil problém rozdělující oba diskutující tábory. Jedná se o způsob jakým daní aktéři dosahují uspokojení svých potřeb. Zní to trochu mimo ale snadno vysvětlím.
Jedna ze stran uvádí jako argument proti OSS, že kvalitní software se nedá dělat s rozprostřeným týmem, protože "se to nedá ukočírovat". A myslím má pravdu. V komerční oblasti. Problémem komerčního SW totiž je motivace, která se téměř výlučně zakládá na penězích. Každý zaměstnanec totiž má tendenci dosáhnout co nejnižší entropie = dělat co nejméně za co nejvíce. Proto potřebuje manažera, který se za ještě více snaží entropii zvyšovat = zaměstnance motivovat. Tento systém je velice dobře funkční - potřebuje ke svému životu jen koloběh financí - zaklínadlo nových funcí a neutuchajících inovací - tedy konzumerismus. Zamětnanec i manager pak uspokojují své potřeby použitím financí. Můžeme říci, že takovýto systém má tendenci být vysoce efektivní, já si myslím, že mu však nejde ani tak o efektivnost jako efektnost, na čemž není nic špatného, protože to stále podněcuje vývoj. Otázka je jakým směrem.
Naproti tomu systém vývoje otevřeného SW má motivaci i odměny zcela odlišné - lidé ho píší pro přímé uspokojení své potřeby, ať už potřeby daného SW nebo snahy dosáhnou uznání, pochvaly nebo prokázání či získání schopností - je tedy samomotivační. I tento systém se ukazuje životaschopný, produkuje ovšem SW jiných parametrů, než model předchozí. Je to zpravidla SW, který uspokojí danou potřebu, pak zahyne nebo ho částečně upraví někdo s jinou potřebou (ať už jednotlivec nebo skupina, který se chce organizovat) a tím dochází k postupné evoluci programu na základě skutečných potřeb. V mnoha případech tak neprodukuje SW, který by splňoval parametry požadované komerčním modelem (obráceně to platí též), protože jeho uživatelé prostě nepotřebují XYZ, aby mohli produkt nabízet jako novinku za další finanční obulus. V to je tedy zahrabaná kočka. Odpověď na otázku, který model produkuje lepší SW tak neexistuje.
Další zajímavou stránkou je aspekt technologický, kdy si strany vzájemně předhazují, která má to nebo to lepší či horší. Zaujal mne argument ohledně RDP a jeho porovnání s Xserverem. Musím dát autorovi za pravdu, že RDP dnes poskytuje lepší vlastnosti, než Xserver. Zajímavé na tom je ale nezmíněné - Xserver je technologie mnohem starší a uměl pracovat vzdáleně již v dobách kdy Win neměli ještě ani tcp stack. Smutné na tom je, že Xserver během éry otevřeného SW nedokázal překročit stín svého akademického původu. Otázkou ale zůstátá proč. Vysvětlení se dá myslím nalézt a to v koncepci celých rivalských OS. Ve světě zastoupeném Linuxem existuje rozhraní zvané CLI, které je vysoce efektivní a proto neiniciuje natolik závažnou potřebu něčeho jako RDP. CLI funguje na velmi slabých linkách a konfiguracích a nemá tak potřebu tolik nutnou pro život komerčního SW - hon za novým, lepším a výkonnějším.
Se zájmem jsem si přečetl i seznam novinek ve Windows Vista, jsou mezi nimi skutečně zajímavé věci. Zaujalo mne, že některé ale jen dohánějí konkurenci - např. symbolické odkazy..
Uživatelé se pak dělí podle toho zda patří do skupiny, která preferuje postoj mírného pokroku s možným co nejmenším drancováním okolí, nebo té, která aby dosáhla uspokojení svých potřeb potřebuje finance a k tomu je potřeba používat sdílené kalendáře, dalekosáhlé plánování a kolotoč zdrojů.
Covexi a co obchodní model Netscape nebo Firefoxu? (Ten druhý je závislý na další firmě, ale teoreticky zas ne tak moc vzdálený od toho prvního). Nedají se považévat za úspešné? (byť asi težko použitelné jinde než ve webovém prohlížeči)
Martin Hassman (URL) - 20.08.2007 21:27