Praní desek
V minulých týdnech se mi povedlo zakoupit soubor zajímavějších gramodesek (40+) za ještě zajímavější cenu (prostě to někdo víceméně vyhazoval). Bohužel asi nějakou dobu ležely na nepříliš optimálním místě (půda, sklep), takže mají poněkud zatuchlé obaly a někde do nich napadal prach a bohužel i omítka, takže pár kusů jsem vyřadil. Přemýšlel jsem co se "zbytkem" a brzy jsem zjistil, že nejsem první kdo přemýšlí jak desky vyčistit a že "praní LP" je přidružený obchod odvětví výroby gramodesek. Protože se této činnosti nehodlám věnovat po zbytek života, zakoupil jsem obyčejnou ruční pračku LP (knosti disco antistat) a jal se čistit desky...
Je to v podstatě vanička s jemnými kartáčky z kozích chlupů (či tak něco), do které se nalije dodaný roztok (dá se použít i třeba jen isopropyl) a deskou se ručně otáčí, pak se musí nechat odkapat, na stojánku, který se zasouvá dospod pračky. Roztok pak lze recyklovat přes dodaný filtr a nálevku zpět. Je na něm znát, že je tedy již použitý, nicméně je jen na vás jak dlouho jej chcete používat. (Tyto roztoky nelze používat na šelakové desky, ale to je dnes už takový jednorožec.)
Přiznávám, je to poměrně pracné, takže o výhodnosti takového počínání oproti koupi nové desky, je poměrně diskutabilní, ale výsledek je velmi uspokojující, v případě starých desek víceméně nutností. Výsledek je znát jak opticky tak zvukově, i když zde se může jednat spíš o iluzi.
Stejně tak je pozoruhodné, kolik se dá sehnat (vnitřních) obalů na desky. Jejich cena je někdy až nesmyslná. Takže potrhané a vlhkostí poškozené vnitřní obaly jsem nahradil novými za cca 6kč/ks.
Ještě zajímavější je, že ač se sluch věkem zhoršuje u nahrávek naposlouchaných z radií a jiných medií, či trubek při poslechu z gramofonu dokážete nacházet v nahrávce nové či jiné nástroje a zvuky. Těžko říci, zda je to jiné aranžmá, jiný záznam nebo jiná reprodukce, každopádně ale je poslech desek velmi relaxující zážitek, neboť vyžaduje i nějaké jiné (mechanicko neobrazovkové) úsilí.