Slovenské HN o svobodném software
Slovenské Hospodářské noviny vydali 3.6. poměrně rozsáhlou přílohu Osobní finance o alternativním a svobodném software, do které jsem poskytl "emailové podklady". Autorem je Erik Kapsdorfer. Archív HN je na HNonline.sk.
Obsah můžete porovnat s informacemi které jsem HN posílal. Za sebe mohu říci, že jsem s obsahem článků spokojen.
Za Linuxovou komunitu dekuji za vas zajem. Me odpovedi najdete nize.
1. Linux, je operacny system, ktory je distribuovany zadarmo, mozeme teda hovorit, ze sa jedna o najlacnejsiu softverovu platformu. Napriek tomu je s nou spojenych niekolko predsudkov, ktore brania jeho sirsiemu rozsireniu medzi domacimi uzivatelmi. Jednym z najomielanejsich je ten, ze Linux ma velmi zlozite rozhranie, ze s Linuxom sa pracuje inak, tazsie, a nie je vobec taky intuitivny ako Windows. Ako by ste oponovali tomuto argumentu? Predstavuje pre ludi, ktori su navyknuti na platformu Windows, problem zorientovat sa v Linuxe?
Zde bych rad nejdrive vysvetlil terminologii. Obecne se snazime prosazovat spise pojem svobodny software, nez ze se jedna o software zadarmo. Je v tom totiz celkem velky filosoficky rozdil. To ze je software svobodny mu totiz zarucuje ze je zdarma, komplet se vsim vsudy - mate zdrojovy kod a mate pravo jej pouzivat, libovolne upravovat a distribuovat. Ovsem software, ktery je zdarma automaticky nemusi byt svobodny - viz. mnozstvi ruznych freeware utilitek.
Zasadni problem s Linuxem pak je, ze lide k nemu pristupuji jako k Windows zadarmo. Tak tomu samozjreme neni a z toho muze plynout i tento predsudek ze Linux je slozity. Linux je proste, jiz z filosofie, jiny software, jiny operacni system. Jeho ovladani v soucastnosti neni o nic tezsi nez ovladani Windows, pouze k nemu lide nesmi pristupovat jako k Windows. To, ze s Linuxem se da bez problemu pracovat a ze dnes zvlada vsechny bezne potrebne ulohy, dokazuji prave ti uzivatele, kteri nemaji velke zkusenosti s vypocetni technikou. Naopak ti, kteri jsou zkusenostmi vyrazne spjati s Windows casto projevuji mnohem vetsi neschopnost se v Linuxu orientovat.
2. Dalsim castym argumentom, preco nie Linux, je absencia vhodneho softveru, nekompatibilita velkej casti komercneho softveru s touto platformou? Ako to je s tymto predsudkom? Pokial sa ludia rozhodnu pre Linux musia sa zmierit s tym, ze si na nom nezahraju svoje oblubene hry, ze si nan nebudu moct nainstalovat povedzme kancelarsky balik MS Office alebo svoj osvedceny antivirusovy program alebo zakupene programy pre platformu Windows?
Nekompatibilita komercniho software tu skutecne je. Jak jsem naznacil v bode 1, Linux nejsou Windows zadarmo. Jedna se o samostatnou platformu, ktera v komercnim software nema takovou podporu jako konkurence. Nastesti ovsem tuto nevyhodu vyvazuje mnozstvim vlastniho sotware, ktery se sice muze jevit jednoduzsi, ale prizneme si, kolik uzivatelu Windows a napr. MS Office bezne vyuzivat 100% veskere funkcionality. Troufam si tvrdit, ze temer nikdo. Komercni software tak v soucastnosti trpi znacnou prebujelosti a mam vazne pochyby, ze vetsina uzivatelu skutecne potrebuje pro upravovani fotografii Photoshop, jehoz legalita je pri jeho cene, ve vetsine pripadu, velmi diskutabilni. Pokud se clovek dokaze oprostit od nutnosti mit tlacitko na presne danem miste a soustredi se na cil, nikoli na prostredek, existuji Linuxove programy, ktere mu nabidnou stejnou funkcionalitu, pouze jinak zabalenou.
Co se tyce her, je to jeden z problemu Linuxu, situace se vsak pomerne vyrazne zlepsuje, predevsim proto, ze vyrobci grafickych karet, zacinaji dodavat kvalitni ovladace i pro Linux. Problem totiz neni ani tak s hrami samotnymi, jako prave podporou vykonneho grafickeho hardware. Co se tyce MS Office a dalsich programu z Windows, teoreticky je mozne je prozovat pod Linuxem v emulaci Windows, vetsinou je to ale nevhodne. Antivirovy software dnes v zasadne na Linuxu neni potreba pouzivat, ac nektere vyznamensi firmy dodavaji jiz i Linuxove alternativy.
3. Hlavnym argumentom, preco prave Linux, je zas vysoka bezpecnost. Ironicke poznamky o Windowse ako deravom svajciarskom ementali su pomerne zname a prax, stale nove a nove vydavane zaplaty, to viac-menej potvrdzuje. Je teda Linux naozaj takym bezpecnym systemom ako sa o nom hovori? Mozeme povedat, ze ten, kto pouziva Linux nepotrebuje antivirusovy program, nejaku dodatocnu rezidentnu ochranu?
V soucastnosti to je pravda. Linux totiz na rozdil od Windows vznikl, tak rikajic, odspoda nahoru. Jeho zaklad s bezpecnostnimi prvky pocita a implementuje je. U Windows byla situace prave opacna. Nejdrive existovalo graficke klikaci prostredi a do nej se prilepovala fukcionalita. Dnes pracne dohani bezpecnostni problem, ktery tim vznikl. Osobne si ovsem myslim, ze napr. Windows XP, predevsim diky svemu stari, je jiz pomerne dobre odladeny system.
Samozrejme neslabsim clankem kazdeho software je jeho uzivatel. Vzhledem k tomu, ze rozsireni Linux je zatim pomerne male, lze ocekavat ze pri vetsim rozsireni se i Linux stane tercem daleko vetsiho naporu. Pak teprve bude videt zda je jeho koncept skutecne lepsi. V soucastne dobe, ale stale poskytuje konkurencni vyhodu v podobe uspor za antivirove systemy a dalsi bezpecnostni sitove prvky (ktere jsou nakonec interne mnohdy opet postaveny paradoxne na Linuxu). Kazdopadne by i Windows prospelo, pokud by se Linux vice rozsiril, protoze by vzniklo heterogenni prostredi. V homogennim prostredi Windows, se totiz vsechny problemy velmi rychle eskaluji.
4. Existuje niekolko distribucii operacneho systemu Linux - ktoru z nich by ste odporucili beznemu pouzivatelovi osobneho pocitaca a ktoru napriklad do mensich podnikov? Mohli by sme povedat, preco vlastne existuje tolko roznych linuxovych distribucii a v com sa odlisuju?
Ne jen ze existuje nekolik, existuji jich naprosto nepreberne mnozsti. Linux totiz vznika evoluci a jako svobodny software jej muze kdokoli vzit upravit a vydat. Tato situace bohuzel neni idealni prave z pohledu tzn. bezneho uzivatele. V soucastnosti je tedy na vrcholu Linuxove evoluce rekneme asi 5 distribuci. Tyto jsou popsany i na strankach http://proc.linux.cz/kde-ziskat.html Beznemu uzivateli lze doporucit kteroukoli z nich. Osobne doporucuji uzivatelum pri vyberu distribuce postupovat podle toho, jak se jim libi, jak dostupna je dokumentace a jak ziva je podpora. Vyhoda Linuxu je, ze uzivatel muze vyzkouset treba vsech 5 distribuci a vybrat si tu, ktera mu nejvice vyhovuje. V soucastne dobe vsechny distribuce posktytuji tzn. LiveCD, coz je jejich verze spustitelna primo z CD bez nutnosti instalace. Tyto davaji uzivateli dostatek moznosti, zvolit tu, ktera mu nejvice vyhovuje. To je vlastnost, kterou zadny komercni OS nema.
Duvody vzniku vetsiho mnozsti distribuci jsem snad jiz osvetlil, zbyva odpovedet na to v cem se lisi. Jednou z odlisnosti je mira nasledovani principu svobodneho software. Jako existuje mnozstvi lidi s ruznymi politickymi nazory, existuje i velkem mnozstvi pohledu na to, co vse jeste muze byt distribuovano jako svobodnym software a co ne. Distribuce se tedy deli na ty, ktere striktne dodrzuji nedistribuuovani jakehokoli software bez svobodne licence, na ty ktere na tomto pricipu zasadne nelpi a na ty, ktere se kloni spise ke komernimu modelu a do sveho portfolia prijimaji i komernci aplikace bez svobodne licence.
Dalsim kriteriem je napr. mnozstvi softwarovych novinek. Jak znamo novejsi software obsahuje sice napr. zajimavou novou funkcionalitu, ale pravdepodobnost vyskytu chyby je vetsi. Kazda distribuce ma trochu jinak nastaveny prah pro prijem a stabilizaci software atd.
Opet za sebe musim ovsem rici, ze tyto rozdili jsou pro vetsinu uzivatelu nezajimave. Pokud se me uzivatele ptaji, jakou si maji domu dat distribuci rikam, ze je to jedno. Pokud se me ptate co poradit male firme pak rikam toto: Pokud mate s Linuxem vaznejsi plany stejne budete muse zaplatit bud cloveka, ktery se vam o IT infrastrukturu bude starat, jeho ukolem je pak vybrat vhodnou variantu Linuxu pro dane firemni podminky, nebo budete muset zaplatit specializovanou firmu, ktera vam doda reseni na miru. TCO Linuxu pro firmu neni nula. Pokud se chce firma zabyvat nasazenim Linuxu pak je potreba nejdriv pochopit jeho filosofii. Bezhlave nahrazeni Windows Linuxem je nejlepsi cesta zpet k Windows. Je pak jen na firme zda dokaze vyuzit potencialu Linuxu.
5. Zaroven by som vas chcel poprosit, ci by ste mi nemohli spisat akysi mensi zoznam niekolkych oblubenych sw programov pre platformu Linux, ktore su aj z vasho pohadu kvalitne - a to hlavne z oblasti kancelarskych balikov, grafickych programov/prehliadacov, multimerdialnych prehravacov a antivirusovych programov.
Protoze se nejedna o ojedinelou potrebu existuje napr. stranka http://proc.linux.cz/ekvivalenty.html Pravdou je, ze misty je neaktualni, coz je skoda, ale vzhledem k jeji rozsahlosti, ji neni mozne prilis casto aktualizovat.
Vyhoda Linuxu je ta, ze uzivatel tento software nemusi hledat, tak jak je zvykly napr. z Windows. Linux totiz ke sprave software pouziva tzv. balickovaci system. Tzn. ze uzivatel ma ihned po instalaci k dispoci rozsahlou katalogizovanou knihovnu programu (tzv. repozitar), ktere jsou pripraveny primo pro jeho pouziti. Toto bych si dovoli oznacit za jednu z nejvetsich vyhod Linuxu. Odpada totiz zdlouhove prohledavani internetu, instalace mnozstvi ruzneho software, za ucelem nalezeni vhodneho nastroje atd. Toto reseni ne jen, ze vyrazne setri cas uzivatele i spravce systemu, ale vyznamnou merou se podili i na bezpecnosti systemu, protoze software je pripraven a zkontrolovan spravcem repozitare. Uzivatel si samozrejme muze instalovat i software, ktery v repozitari neni, v zasade to ale neni nutne, protoze vetsina potrebneho vybaveni je v repozitarich obsazena. Mimochodem - skladba dostupneho software v repozitarich je take jedna z veci, ve kterych se distribuce odlisuji.
6. Pripadne dalsie vase poznamky preco sa rozhodnut pre Linux, v com je lepsi ako Windows prip. Mac OS, v com je naopak horsi, ktore by ste chceli adresovat nasim citatelom mozete uviest do tohto siesteho bodu.
Domnivam se, ze materialu jsem vam poskytl dostatek, otazkou je, zda jsou tyto odpovedi orientovany spravnym smerem z pohledu zamereni Hospodarskych novin a prilohy Osobni finance. Rozdil mezi Linuxem a jinym zminovanym OS je totiz v soucastnosti predevsim filosoficky. Rozdil funkcionality pro bezne uzivatele je temer nulovy, v mnoha smerech jim Linux dava moznosti, za ktere se jinde musi platit. Napr. v soucastne dobe zacinaji byt velmi popularni male domaci site. Jejich postaveni na komercnim software by se mohlo velmi prodrazit. Nejhure jsou na tom s Linuxem male firmy, ktere potrebuji "bezpodminecne" provozovat ucetnictvi jedne konkretni firmy, ktere na Linuxu s nejvetsi pravdepodobnosti nepujde. K tomuto ucelu je Linux nevhodny. Velice zajimavy je Linux pro male firmy, jejiz hlavni pole sluzeb tkvi v informacnich technologiich a pro velke korporace, kde diky sve variabilite, moznosti libovolne sirokeho nasazeni a libovolnych uprav, poskytuje neuveritelne moznosti.