03.06.2004 11:42
Odpověď Ministerstva zahraničních věcí
Dovoluji si přepsat kompletní odpověď Ministerstva zahraničních věcí na můj dopis. Za případné překlepy se omlouvám. V textu jsem zvýraznil některé zvláště zajímavé části.==========================================================================
Vážený pane,
na základě Vašeho dopisu týkajícího se problematiky patentovatelnosti vynálezů implementovatelných počítačem Vám v příloze zasílám informaci o návrhu předmětné směrnice a dosavadním průběhu jejího projednávání v rámci EU.
V této souvislosti upozorňuji, že tato oblast spadá do portfolia Rady pro konkurenceschopnost, nikoli Rady pro všeobecné záležitosti, již se účastnil 1. náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout. Na jednání Rady pro konkurenceschopnost nezastupuje ČR představitel Ministerstva zahraničních věcí, ale zastřešuje ji Ministerstvo průmyslu a obchodu. Věcným gestorem dané problematiky je však Úřad průmyslového vlastnictví, proto se v případě budoucích nejasností či dotazů obracejte právě na tuto instituci. MZV jako koordinační orgán státní správy pro formulaci pozic ČR v EU je nicméně přístupno všem názorům, které jsou v ČR k problematice EU prezentovány.
Příloha:
Návrh směrnice předložila Evropská komice (dále jen "Komise") v únoru 2002. Návrh byl předmětem prvního čtení v Evropském parlamentu (dále jen "EP"), které skončilo v září 2003. Poslanci EP předložili desítky pozměňovacích návrhů (stanovisko EP ze dne 24.září), z nichž řada byla pro komisi nepřijatelná. Komise provedla rozdělení pozměňovacích návrhů EP do 4 kategorií, od zcela nepřijatelných po zcela přijatelné. S tímto rozdělením členské státy souhlasily. Na základě tohoto rozdělení a zakomponování výsledků diskuse v pracovní skupině Rady pro patent připravilo předsednictví EU (v současné době Irsko) kompromisní návrh, který byl zařazen na program jednání Rady pro konkurenceschopnost 17.-18.5.2004.
Rada text kompromisního návrhu kvalifikovanou většinou schválila a bude postoupen EP do druhého čtení. Návrhem se bude zabývat až nový EP (nejdříve v září).
Nejde o patentování softwaru jako takového. Software jako takový je vyloučen z patentovatelnosti jak podle českého patentového zákona, tak podle Evropské patentové úmluvy. Software lze chránit podle autorského zákona. V tomto směru směrnice nepřináší nic nového. Vynálezy, implementované počítačem, však lze chránit patentem v ČR od roku 1991, kdy jsme se vrátili k patentům a opustili autorská osvědčení sovětského typu. Lze je chránit i podle Evrospké patentové úmluvy a podle patentových zákonů členských států EU. Nejde totiž o software jako takový. Problém je v tom, že tyto předpisy neupravují podrobnosti, takže praxe Evropského patentového úřadu i jednotlivých členských států EU je nejednotná. To vede k právní nejistotě. Směrnice je tedy vedena snahou tuto praxi v Evropě sjednotit. V USA se patenty na tyto vynálezy (ale i na čistý software a obchodní metody) udělují již dlouho. Směrnice tedy nezavádí nově patenty na něco, co dříve patentovatelné nebylo. Směrnice se netýká patentování softwaru jako takového ani obchodních metod. Jde vlastně o stejný postup, jaký zvolila Komise v případě biologických vynálezů. Zatímco v ČR přijetí zákona o biotechnologických vynálezech proběhlo hladce, v některých členských státech EU vyvolalo také vlnu odporu.
Směrnice je o vynálezech, které řeší technický problém a ke své implementaci potřebují software, který je součástí řešení, pro něž se požaduje ochrana. K tomu stanoví článek 27 TRIPs že "..patenty mohou být udělovány na jakékoli vynálezy... ve všech technických oblastech... Členové mohou vyloučit z patentovatelnosti pouze vynálezy, u nichž je ochrana před komerčním využitím nezbytná k ochraně veřejného pořádku nebo morálky".
Některé evropské společnosti, které přispívají k významným inovacím v oblasti technologíí se obrátili na ministry, kteří zasedají v Radě pro konkurenceschopnost s výzvou, aby Rada na květnovém zasedání přijala Common Possition podle návrhu irského předsednictví. Návrh je autory výzvy považován za vyvážený. Nepřijetí Common position by podle nich podkopalo inovace v Evropě.
Také mezinárodní federace patentových zástupců (FICPI) podporovala přijetí směrnice ve znění, které předkládá irské předsednictví. Svědčí o tom rezoluce, kterou přijal výkonný výbor FICPI na zasedání v Singapuru. Podle této rezoluce návrh EP obsahuje četná porušení smlouvy TRIPs, znamenal by závažná omezení pro řadu vynálezů v oblasti elektrotechniky, telekomunikace, lékařské techniky atp., evropská konkurenceschopnost by byla negativně ovlivněna, high-tech firmy by byly odrazovány od investování v Evropě.
Toto výše uvedené stanovisko je blízké úvahám, které vedly k tomu, že ČR podporuje přijetí směrnice v této podobě, jakou navrhuje irské předsednictví. Je zřejmé, že práve akceptování návrhů EP, a nikoli přijetí směrnice v podobě, předkládané irským předsednictvím, by vedlo ke změně dosavadní praxe v ČR i v ostatních státech ve smyslu omezení patentovatelnosti tohoto druhu vynálezů a tím pádem i k omezení investic do vývoje v dané oblasti. V ČR jsou již vynálezy tohoto typu patentovány (jedná se cca o 90 patentů) a ze strany českého průmyslu nebyly signalizovány problémy s tím související. Jak vyplývá z výše uvedeného, názor ČR je názorem většinovým.
Ja vidno, na ministerstvu je vetsinovy nazor reprezentovan dvema “nezaujatymi” zdroji – velkymi korporacemi a organizaci ktera se obskakovanim patentu zivi.
covex - 03.06.2004 11:50
Doufam ze si na ministerstvu a v tech neruznejsich radach vzpomenou na to co rikali az zde MS bude vymahat na drobnych programatorech a nakonec i na velkych spolecnostech tento patent: http://slashdot.org/article.pl?sid=04/06..covex - 03.06.2004 11:50
Tohle je demagogie ze strany root.cz a slashdot.org. Cetli ste ten patent? Je to o TLACITKACH na palmech (obecne na pocitacich s omezenymi zdroji), kde se podle typu stisku tlacitka (kratky stisk, dlouhy stisk, double stisk) spousti pokazdy neco jinyho. Myslim ze to neni spatna myslenka, tak proc si ji nepatentovat?
MD - 04.06.2004 12:59
Treba proto, ze to neni nova vec, muj mobil to dela davno a najdou se i dalsi zarizeni.Muff - 04.06.2004 13:14
No, nejsem si jist, zda by například po mnoha letech používání páčkovéhovypínače na všech možných přístrojích bylo inovací, kterou je nutné patentovat,
zavedení jeho používání u mobilního telefonu
)
Jarek - 04.06.2004 13:23
ta krádež dosud nepatentovaného nápadu je pro m$ typická, třeba můj starý alcatel715 to používá, je to funkce běžná např na vypínačích/stmívačích (krátký/dlouhý stisk) – už 10let se pro to vyrábějí integrované obvody – a teď to m$ vynalezl, zaplatí si registraci patentu a od kohokoliv za to bude vybírat výpalnélední brtník - 04.06.2004 13:43
je cas patentovat jednicku a nulugomez - 04.06.2004 15:18
Pokud si nekdo patentuje vec, u ktere lze dokazat, ze uz toto bylo pouzivanopred patentovanim, tak je takovy patent neplatny a nevymahatelny.
O. Ma to vadu, ne vzdy dokaze jednotlivec proti armade pravniku dokazat prave tohle.
dejf - 04.06.2004 16:59
Ondřej Surý: Proc bych si takovou vec patentoval, kdybych vedel, ze mi to nic nehodi. MS jsou mi nesympaticky, ale blbi nejsou.dejf: souhlasim
tomash - 04.06.2004 17:20
Demagogie to s tim doubleclickem rozhodne neni. V claims se popisuje jen ta metoda, nikoliv ty omezene zdroje, ackoliv se tam o nich take mluvi. Je to spis takova klicka, ale to, zda by se to vztahovalo i na obycejnou mys je prinejlepsim sporne. Nova ani nesamozrejma technologie to v zadnem pripade neni. Sestra ma uz nekolik let mobil (rozhodne dele nez z r. 2002, kdy byl ten patent podan), ktery po kratkem stisku urciteho tlacitka vstoupi do telefonniho seznamu, zatimco po dlouhem stisku vstoupi do prohlizeni SMS zprav. Nemyslim si, ze by ten patent Microsoftu byl necim nebezpecny (snadno se da dokazat prior-art), ale je to velmi dobry priklad, jak patentove urady situaci naprosto nezvladaji. Kua kua chaupi, ja som taketo tlacitka tiez v rokoch 1999-2000 implementoval na jednocipaku na skole, lebo som ich (tlacitiek) mal malo ;(( to im mam hnusaaaakom teraz za to platit??????icoo - 07.06.2004 10:16