Proč nedávat lyže do servisu
Kdysi byly i doby, kdy lyže byly dřevěné.. celé. Skluznice se musela voskovat jinak to moc nejelo a na opravu se musely dát leda tak k trhuhláři. Jenže to ještě truhlář byl truhlář a kovář byl kovář. Dnes máme lyže z ultra vláken s polymerovou skluznicí. Lyže vydrží nebývalé prohnutí a zahnutí. Pro výrobce ovšem nastává zapeklitý problém typický pro naši dobu. Jak donutit zákazníka, aby si koupil nové lyže, když ty hyper materiály jsou tak nezničitelné?
A přisli na to záhy. Jako pneumatiky se ojíždějí, i lyže se mohou ojíždět. Jenže úbytek hmoty skluznice je běžným ježděním za normálních okolnosti minimální a tak vám lyže vydrží do smrti (za třicet let jsem měl cca troje včetně těch ze kterých jsem vyrostl). V součastné době kdy sněhu je v zimních střediscích méně než více se člověku často stane, že sklidí nějký ten kámen, který do skvěle upravené sjezdovky vyhrabala rolba v lepším případě (pro výrobce lyží) se přes léto kolem a na sjezdovce stavělo a tak se nám nějaké to kamení vyvalilo na povrch. Zatímco dříve jsem si rýhy ve skluznici opravoval sám použitím kofixových svíček, škrabky a žehličky na pevný líh, před časem mne kolega ukecal, že doba pokročila a servisy tuto práci zvládají lépe. Opravdu, skluznice po servisním zásahu vypadala jako nová. Jen technik mě upozorňoval, že skluznice na mých lyžích není moc silná. Nechápal jsem co tím chce říci. Až do doby než jsem zjistil, jak se dnes skluznice lyží opravuje. Prostě se zboursí. V případě opravdu velkých děr pak některé servisy dovedou nahradit část sluznice vložením nové (stejně jako truhláři nahrazují suky). Broušením skluznice se dosáhne několika efektů najednou - máte opět krásnou skluznici bez šrámů, narousí se hrany lyží a sniží se životnost lyže, protože tímto způsobem ji nelze opracovávat do nekonečna. A tak jednoho dne vám po "opravě skluznice" vrátí lyže probroušené na laminát. To se přesně stalo mně. Přesto, že jsem je na tenkost skluznice, poučen z minulé návštěvy, upozorňoval... ve skvělém certifikovaném Montana swiss servisu, který jsem tentokrát vybral, neboť můj původní one man servis už neexistuje. Nemluvě o tom, že mi lyže vrátili jako prase špinavé, zamaštěné a olepené nálepkami. Jenže při dnešním oblíbeném schématu, kdy lyže přebýrá prodavač a zakázku dělá sklepní krysa s inteligencí houpacího koně, se nelze divit. Příště si můžu přejet skluznici pásovou bruskou doma v dílně a nebude to stát 400,-. Dneska už totiž většinou truhlář není truhlář a kovář není kovář. Víc než na certifikáty dejte na reference. Tato reference vám říká - ne Lesák Sport a nikdy neplatťe předem, pokud to někdo chce, otočte se na podpadku a jděte jinam. Peníze jsou vaše jediná páka na lempla.